Vznik a historie The Night’s Joy z pohledu Jiřího Mikysky

Po návratu z vojny v říjnu 1969, jsem ještě jezdil hrát do Žatce s vojenskou kapelou, než se zpěvák naučil hrát na basu a v Litomyšli jsem nikde nehrál. Na vánoce 1969 jsme jeli vlakem na pravidelné odpolední čaje do Chocně a při té příležitosti mě oslovil Jaromír Metyš, že by chtěl založit novou kapelu, která by hrála podobně jako Doors, obsazení klávesy, basa, bicí a zpěv. Jako zpěváka navrhl Josefa Findu, který zatím nikde nezpíval a na bicí Mirka Hanyka, který hrál na basu v kapele Lucifers, ale jeho snem bylo hrát na bicí. Po Novém roce jsme začali zkoušet v ZŠ Litomyšl (dnes Zámecká). Tam také vznikl název kapely. Já jsem říkal, že by se mi líbil nějaký název samozřejmě anglický, kde by psaná forma byla jinačí než znělá a jako příklad jsem napsal na tabuli NIGHT. Kamarád Mirek Broulík, který jako jeden z mála chodil na angličtinu, tam připsal JOY, všem se to líbilo (i ten význam) a po spisovné úpravě tak vznikl název THE NIGHT’S JOY. Po dlouhém zkoušení jsme nacvičili repertoár (Doors a jiné kapely), ale moc jsme nehráli. Zdokumentovaná je hra U Černého orla (fotky 1970) a pak si pamatuji ještě vystoupení na tanečních v České Třebové, jako host kapely Combo Jaroslava Metyše, kde jsme vyplnili přestávku, ale moc se to tam nehodilo. Postupem času bylo stále zřetelnější, že nám chybí kytara a tak někdo navrhl, že by mohl hrát Sláva Šraitr, který byl pro a tak na jaře 1971 k nám nastoupil. To se zase nelíbilo Jaromírovi a tak s námi skončil. Tak vznikla klasická sestava Pepa „Bobby“ Finda – zpěv, Míra „Harry“ Hanyk – bicí,zpěv, Sláva „Šešule“ Šraitr – kytara, zpěv, a Jirka „George“ Mikyska – basa,zpěv, kapelník. Zkoušelo se na různých místech (třeba na Žabárně v zimě, kde se netopilo a i zrcadla byla zamrzlá) a repertoár obsahoval skladby od Led Zeppelin, Deep Purple, Cream, Doors, Steppenwolf, Creedence Cleanwater Revival, Taste, Black Sabbath, Ten Years After a další skupiny (hrajeme ho dodnes). První dvě hry se uskutečnily v Holicích. Kapela si brzy získala velkou oblibu a tak jsme hráli nejčastěji na Žabárně v Nedošíně, i v hostinci U Černého orla v Litomyšli, dále jsme jezdili hrát na velmi oblíbené čaje do Chocně, Vysokého Mýta, Svitav, České Třebové, Rychnova nad Kněžnou a dalších míst. Po hře v Skuhrově nějací ožralci poničili místní hřbitov a tak se v novinách Jiskra Orlicka objevil článek, že kapela Night Joe, svojí nevhodnou muzikou vyprovokovala mládež k tomuto činu. Vozil nás pan Javůrek autobusem Ikarus, kde bylo dost místa a tak s námi jezdilo hodně kamarádů, kteří nám pomáhali nosit aparaturu a při té činnosti se dostali zadarmo na akci. Bylo vždy veselo, hlavně při zpáteční cestě, rád na to vzpomínám. Zažili jsme mnoho příhod, třeba když jsme jeli hrát do Chocně na čaje, kde chodilo pravidelně kolem 600 lidí a už jsme měli jet a Harry (bubeník) nikde. Mobily nebyly a tak jsme bicí naložili, odjeli bez něho a doufali, že dojede sám. Postavili jsme aparaturu i bicí a čekali, ale nepřijel. Tak jsme vyhlásili, že nemáme bubeníka, jestli si s námi někdo nechce zahrát. Přihlásil se jeden, ale po zhlédnutí repertoáru odmítl hrát těžké věci a tak jsme vybrali skladby od Creedence a ještě pár lehčích, bylo jich asi 10 a ty jsme s ním zahráli. Potom jsme opět vyhlásili, že potřebujeme bubeníka, přišel další, také chtěl hrát lehčí věci, odehráli jsme opět těch 10 skladeb a potom se to opakovalo ještě 2x se stejným výsledkem. Kdo tenkrát přišel na čaje, tak slyšel 4x stejných 10 skladeb, ale nikdo nám nenadával. Důvod proč Harry nepřišel, jsme se dozvěděli až později. Pohádal se s Olinou a to ho tak rozhodilo, že chodil celé odpoledne v Oseckém údolí a nikoho nechtěl vidět. Potom už nikdy s ním žádný problém nebyl. Hráli jsme i na 2 soutěžích ve Svitavách a tam bylo předem jasné, kdo vyhraje. Když byla soutěž v divadle, tak po první skladbě Fire od J. Hendrixe povstal porotce a na celý sál prohlásil, jestli to nezeslabíme, budeme diskvalifikováni. Jako další skladba byla Ramble On od Led Zeppelin a tam je začátek velice tichý a tak to vypadalo jako provokace, ale nakonec jsme to dohráli a skončili třetí, první i druhá kapela byla pochopitelně ze Svitav. V létě 1972 na mě udělali hoši podraz, když jsme hráli v Chocni na plovárně, tak před poslední skladbou Bobby vyhlásil do mikrofonu, že kapela končí, ale mě to nikdo nebyl schopný říct. Důvod byl, že všichni odešli hrát s klávesákem Vláďou Rubkem do kapely Antares, kde měl kamaráda Alu Hocke, který hrál na basu a proto jsem byl nepotřebný. Mrzelo mě to moc, hlavně ten způsob, jakým to provedli. Jediný Harry za mnou potom přišel a nabídl mi, že když seženu kvalitní muzikanty, tak zůstane, ale to se nepodařilo. Antares fungoval asi rok, potom odešel V. Rubek hrát na loď a kapela skončila. Když za mnou přišli, jestli bychom neobnovili Night’s Joy, nikde jsem nehrál a tak jsem souhlasil. To už byla normalizace v plném proudu a tak anglický název nepřipadal v úvahu. Abychom mohli hrát, potřebovali jsme přehrávky a k tomu aby nás k nim připustili, zřizovatale. Jelikož jako big beat jsme neměli u poroty dobré jméno, tak jsme sháněli nějakého, proti kterému by nemohli nic říct. Nakonec nás vzalo SSM Vertex (Socialistický svaz mládeže) i když jsme tam nikdo nepracoval a v SSM jsme také nebyli. Přemýšleli jsme jaký zvolit název, aby to prošlo a přišli jsme na to, že by nám ho mohla vybrat porota. Udělali jsme seznam případných názvů a nabídli jim ho. Tady je několik příkladů jak uvažovali. Třeba tam byl název Trosečníci. Ten zamítli, protože byl moc pesimistický, dále si vzpomínám na další název Zvony. Ten se nelíbil, protože to zavánělo náboženstvím, dále tam bylo Echo. Co je to echo? ptali se a když jsme řekli, že ozvěna, tak to se jim líbilo a tak nás pojmenovali Ozvěna. Také se nesmělo hrát anglicky (jen 20%) a proto jsme udělali na přehrávky několik sra*ek typu Ježek, ježek se má a 2 instrumentálky na které jsme vymysleli deset názvů. Vybírali si 4 skladby, samozřejmě chtěli slyšet české a tak jsme přehrávky zvládli. Na zábavách jsme hráli dál anglické věci, ale už to nebylo jako dřív a tak asi po roce odešel Harry hrát profesionálně, Bobby odešel do Gambrinusu, Sláva a já do Comba k Jardovi Metyšovi a tak skončila éra The Night’s Joy.

Potom se kapela odmlčela, každý někde hrál a až v roce 1991 jsme se sešli a udělali vzpomínkovou akci Rock po Rocku a po létech, která se uskutečnila 14.září v hostinci U Černého orla. Znovu jsme se potom sešli až 22.října 1994, kdy proběhla akce k 25.výročí založení kapely. Opět U Černého orla, který se stal takovou naší tradiční scénou i když není akusticky zrovna ideální, ale má tu správnou rockovou atmosféru. Na tuto akci jsme se svědomitě připravovali (měli jsme asi 6 zkoušek) a výsledek byla dobrá hra. Naposled jsme si zahráli v původní sestavě s Harrym na narozeninách Oldy Korečka (basák Gambrinusu) v Lidovém domě v Litomyšli 25.října 1997.

V roce 2002 byl Harry už dost nemocný a tak Sláva přišel s nápadem uskutečnit akci s názvem Večer pro Harryho opět U Černého orla. Jelikož jsme neměli bubeníka, Sláva pozval ještě pražskou skupinu Nemanželský brouci (hráli skladby od Beatles), kde také hrál, s kterou jsme se střídali a jejich bubeník Pavel Geisler si zahrál i s námi. Zpíval s nimi Jindra Vobořil (ex Bacily, Pumpa, GEN, muzikály např. Jesus Christ Superstar, Evita aj.), který si také s námi zazpíval a nakonec u nás působil přes 5 let. 1. Večer pro Harryho se uskutečnil 7.6.2002 a setkal se s dobrou odezvou a tak příští rok 11.4.2003 se konal 2. Večer pro Harryho, opět U Černého orla. Jako zpěváci se střídali Bobby (byla to jeho poslední hra s námi) s  Jindrou Vobořilem a poprvé se za bicími objevil Aleš Zimolka, který s námi později hrál nejčastěji. Ohlasy byly dobré a tak Sláva vyjednal další hru v Chocni, Na Rychtě (dříve jsme v Chocni hráli často a tak přišlo dost pamětníků) opět s Nemanželskými brouky, která proběhla 12.9.2003 a tam si s námi poprvé zazpívala Iva Kolářová (zpívá dodnes). Ohlas byl výborný a tak jsme tam nehráli naposled. 3. Večer pro Harryho se uskutečnil 24.10.2003, tentokrát v rockovém klubu Kotelna v Litomyšli a jako host s námi hrál kytarista Radim Hladík. Zpíval Jindra Vobořil a Iva Kolářová, na bicí Aleš Zimolka, zvučil nějaký namyšlený „mistr světa“ zvukař z Prahy, zvyklý zvučit diskotéky a tak zvuk nic moc. I když zázemí a podium v Kotelně je rozhodně lepší než U Černého orla, není tam ta pravá historická rocková atmosféra a tak další Večery pro Harryho se zase vrátily k Orlu.

V roce 2004 jsme hráli opět v Chocni, 12.března za bicími byl opět Aleš Zimolka, zpěv Jindra a Iva a jako host si zahrál klávesák Zdeněk Mošna Hradecký. Opět se to líbilo, návštěva výborná a tak na podzim 22.října se uskutečnila další akce v Chocni Na Rychtě, kde tentokrát hrál na bicí Marek Vrzal, zpěv opět Jindra Vobořil, Iva a nově Ariana Tomsová, Jindrova přítelkyně, která zpívala několik skladeb a na klávesy Zdeněk Mošna Hradecký. Ještě nutno podotknout, že vzhledem k tomu, že polovina kapely byla z Prahy, tak jsme hráli bez zkoušek. Každý se připravil doma a myslím, že to nikdo nepoznal. V Litomyšli jsme v té době nehráli, v Chocni byl stále zájem a tak další hra byla hned na jaře 29.4.2005. Sestava byla stejná jako minule, tedy u bicích s Markem Vrzalem, zpěv Jindra a Iva a jako hosté zpěvačka Ariana Tomsová a kytarista Martin Gembický a Nemanželský brouci. I když byly tyto akce hojně navštěvované, bylo to naše poslední hraní v Chocni. Ani tento rok se neuskutečnil žádný Večer pro Harryho a tak až po třech letech se hrálo U Černého orla a to 5.listopadu 2006. Opět zpíval Jindra Vobořil s Ivou a na bicí hrál Aleš Zimolka. Ve stejné sestavě se konal další Večer pro Harryho příští rok 9.11.2007, kdy jsme naposledy hráli s Alešem Zimolkou. Už si s ním nikdo nezahraje, protože 26.5.2012 zemřel při havárii na rallye Český Krumlov, kde působil jako navigátor jezdce Petra Pelecha. Jako hosty jsme měli kapelu Chaos k.z.r. a s námi si zahrál syn jednoho hráče Chaosu, kytarista Vojta Bureš, tehdy student Ježkovy konzervatoře, dnes lídr skupiny Doctor Victor.

V roce 2008 se uskutečnil Večer pro Harryho i na jaře 18.dubna a od té doby jsou vždy dva koncerty ročně. Na této hře U Černého orla zpíval naposledy Jindra Vobořil a naopak poprvé hrál na bicí současný bubeník Zdeněk Sam Frýbort. Sláva doporučil místo Jindry litomyšláka Míru Hájka, který byl pro, stihl se přes léto naučit repertoár a tak vznikla sestava, zpěv: Míra Hájek a Iva Kolářová, kytara: Sláva Šraitr, basa: Jirka Mikyska a bicí: Sam Frýbort, která působí dodnes. Poprvé si Míra zazpíval na oslavě mých šedesátin v Lidovém domě v Litomyšli 1.11.2008 a hned za týden 7.listopadu měl veřejnou premiéru U Černého orla, na podzimním Večeru pro Harryho. 11.dubna 2009 jsme zkusili udělat jarní koncert v Kotelně, ale nebylo to ono a tak podzimní se opět konal 6.11. U Černého orla.

V roce 2010 bylo více her, 16.4. u Orla, 29.6. u Vojty Dostála na ranči v Benátkách před kapelou Laco Deczi & Celula New York, 8.8. byla velmi zdařilá pikniková hra venku za Smetanovým domem, 20.9. jsme hráli v Poličce na Festivalu 555, 22.10. byl opět Černý orel a 11.12. v Kotelně, kde slavil Sláva šedesátiny.

Rok 2011 byl opět povedený, po 29.dubnu u Orla jsme hráli 4.6. u Lidového domu na Minifestivalu, 2.7. v Holešově, na závěr Bikermaratonu Drásal, což je nejtěžší závod horských kol u nás a byl to velmi zdařilý koncert (před námi hráli Queen revival), v sekci media je záznam na CD. Tam s námi hrál klávesák Míra Techlovský (hrál i předchozí 2 hry), ale potom skončil a tak další hry už byly zase v pěti. 10.9. jsme hráli venku v Kornicích u kamaráda Pepy Pišty Kvapila na Burčákobraní , 17.9. v Lidovém domě v Nekuřácké restauraci, byla to taková komorní akce, ale dobrá, 27.9. na 50.narozeninách Vojty Stříteského na sále v Pohodlí a potom ještě 2.listopadu u Orla na tradičním Večeru pro Harryho.

V roce 2012 byl Večer pro Harryho 20.dubna, 11.srpna jsme hráli odpoledne na Pivním festivalu v Litomyšli na Toulovcově náměstí a večer u Vojty Dostála na jeho narozeninách v Benátkách. 8.září potom na Fishfestu na zahradě hospody Na kopečku a 2.listopadu opět U Černého orla. 25.prosince jsme se zúčastnili Vánočního bigbítu, který se konal ve Svitavách ve Fabrice.

Rok 2013 začal klasicky, hrou U Černého orla 20.dubna, 30.května jsme hráli v Křižánkách na narozeninách Radka Jaroše, horolezce, který se připravoval na zdolání K2 v Himalájích a také se mu to podařilo. Gratulujeme. 28.června a 9.srpna jsme měli dvě takové komorní akce pro nejbližší fandy, které proběhly v mlýně Sárovec u Vysokého Mýta. 10.srpna jsme zase hráli na Pivním festivalu v Litomyšli a 25.října U Černého orla na Večeru pro Harryho. Jako hosté si zahrála kapela z roku 1969, The Blues Session ze Žatce. Byla to vojenská kapela, ve které jsem hrál na vojně a kluky jsem neviděl 44 let. Podařilo se mě sehnat na ně kontakty a po telefonu a maily jsme se dohodli, co si zahrajeme a před hrou jsme si v hudebce zkusili 4 věci a večer je zahráli. Nebylo to stoprocentní, ale bylo to milé a diváci to vzali. Pro kluky (dědky )i pro mě to byl zážitek, protože nikdo z nich už nehraje a velmi ocenili reakci publika.

V roce 2014 nám několik her odpadlo a tak jsme hráli opět u Orla 4.dubna, tentokrát to byl první Večer bez Harryho, protože 15.2.2014 zemřel. Zahráli jsme mu Stairway To Heaven a budeme na něho vzpomínat. Další hra byla 7.června na letišti Jehnědí, kde slavil šedesátku kamarád Pavel Křen Lorenc, 9.srpna opět na Pivním festivalu v Litomyšli a jako vrchol naší hudební kariéry lze nazvat účinkování jako předkapela britských The Slade a The Sweet na zimním stadionu v Litomyšli 5.září (video v sekci media). Slade byli vstřícní, nenafoukaní, možná se i víc líbili, Sweet měli problémy, přiletěl pozdě Tony O’Hora a tak se sice s námi vyfotili (Dave Scott ne), ale byli asi po výměně názorů trochu bez nálady, na jevišti už nebylo nic znát, hráli skvěle, výborné vokály a i hudba byla náročnější než Slade. Máme zážitek a kdyby mě někdo před čtyřiceti lety řekl, že jim budeme dělat předkapelu, myslel bych si, že se zbláznil. Klasický podzimní koncert u Orla proběhl 7.listopadu a i když nejsou naše akce plakátované, vždy bývá plno našich báječných fanoušků. Díky.

Rok 2015 jsme zahájili 21.3. ve svitavském Tyjátru, kde slavil šedesátiny náš bubeník Sam Frýbort.  Byla to pěkná akce,  kde hráli 4 skupiny a tak jsme se po dlouhé době potkali  s kamarády muzikanty z jiných kapel. Tradiční jarní koncert U Černého orla proběhl 24.4. a tak jako vždy, bylo plno. Další hra byla 29. května v Sokolí u Třebíče (narozeninová párty), kde se sešlo výborné publikum, které ocenilo naše hraní. Dále jsme hráli ve Znojmě 19. června. Bylo to v největším sále hotelu Dukla pro 600 lidí, ale i přes dobrou reklamu přišlo na neznámou kapelu jen 23 uznalých diváků. Útěchou nám může být to, že na mnohem známější slovenskou kapelu Tublatanka, bylo 40 lidí. Další hra byla ve Vysokém Mýtě 10.7. v amfiteátru M-klubu, hrálo se venku a i přes poměrně velkou zimu (ke konci 10 st.) přišla asi stovka lidí. Opačný případ byl 9.8., kdy jsme hráli na Piknikovém odpoledni za Smetanovým domem, kdy bylo 35 st., ale přesto si přišlo hodně lidí poslechnout naši muziku a poválet se na dekách. Byla to pěkná akce a poděkování si zaslouží Fanda Doležal, který to zorganizoval. Tradiční podzimní koncert U Černého orla se konal v pátek 30.10. a jako vždy byla hojná účast. Pár skladeb si s námi zazpíval muzikálový zpěvák Jaromír Adamec a přispěl tak k dobré náladě na jevišti i na sále. Poslední hra roku byla v pátek 13. listopadu na Mlýnu Sárovci, kde přes tradičně nízkou účast, ale v pěkném prostředí a komorní atmosféře, jsme si pěkně zahráli.

22.4. byla naše první hra v 2016 opět U Černého orla. Druhá hra byla v Hrochově Týnci na oslavě narozenin majitale pizzerie U Žíznivého mnicha, která proběhla v přilehlé Šatlavě. Jako první vystoupil Václav Bahňák Blabolil, zpívající kytarista, zároveň hrající nohama na bicí, který hraje takovou směs blues a boogie, příjemná muzika která se nechá poslouchat. To se moc nedá říci o druhé kapele, undergroundové z Olomouce, „Špinavé spodní prádlo“. 3 hodiny se poctivě připravovali na vystoupení u piva, potom společnými silami vystrkali na podium jednoho z dvou basáků, který byl takovým sólistou, měli i houslistu, který hrál jen na prázdné struny a díky jedinému střízlivému členu, který hrál bicí (dobře), to mělo aspoň nějaký řád. Jelikož jsme vydrželi poslouchat jen dvě skladby, nebudeme hodnotit. Potom jsme hráli my, po hudebním zážitku z předchozí kapely, která se místním moc líbila, byla na ně naše muzika moc náročná, no aspoň jsme si zahráli. Další hra byla záskok za vypadnuvší kapelu na pravidelé letní akci za Smetákem „Středa, hudby vám třeba“ kde jsme hráli s kapelou Washington D.C.. Tam se stala nevídaná věc, Sláva si naladil kytaru o půl tónu výš (nikdo to nevěděl, ani Sláva), první skladbu začíná kytara, potom se přidá zpěv, basa a bicí po první sloce, protože jsem viděl Slávu že hraje správné akordy (že by měl kytaru naladěnou v F, by mě nikdy nenapadlo), snažil jsem se tahat struny výš, stále to bylo málo, byla to hrůza a to jsme tu skladbu zahráli až do konce. Teprve při druhé na to přišel, přeladil a už to bylo v pořádku, ale i když byla venku docela zima, my jsme se docela zapotili. Hned v sobotu 9.7. jsme si spravili chuť, hráli jsme na narozeninách našeho kamaráda Pavla „Křena“ Lorence na letišti v Jehnědí, hrálo se v hangáru, krásně to znělo, pěkně jsme si zahráli. 6.8. se konal Pivní festiválek, kde se dodře hraje před velkým publikem, dobrá hra. 10.9. se konal Fishfest, poprvé za Sokolovnou, kde jsme byli po nějakém čase opět pozváni. Problém byl hned na začátku, žádná kapela před námi neměla bicí, zvukař byl sám a než nazvučil bicí a celou kapelu, uběhla hodina, čili veliká pauza a i když byl potom dobrý zvuk, pěkně se nám hrálo hodinu, konec musel být ve 22 hodin, lidem se to líbilo, ale pořadatel na nás zanevřel a už si nás nepozval. Byla to poslední hra v roce 2016, protože pravidelná podzimní hra u Orla, která měla být 21.října se nakonec nekonala, Sláva neplánovaně odletěl o dva dny dříve do Indie a i když jsme se snažili přesunout tuto hru na jindy, nenašel se vhodný termín, kdy by mohli všichni a když se našel, zase nebyl sál.

Rok 2017 jsme zahájili 21. dubna, tradičně U Černého orla. Hned za týden 28.4. jsme zahajovali výstavu Evy Mezerové – Srdce v krajině, která byla v Bobo Caffé v Litomyšli a hráli jsme jen basa, kytara a Iva zpěv. Taková komorní akce, pár písniček v absolutním tichu, něco jiného než u Orla. Abychom si zahráli před lidmi, Pavel Lorenc uspořádal na letišti v Jehnědí veřejnou zkoušku, kde sice bylo málo lidí, ale pěkně jsme si zahráli. 5.srpna byl tradiční Pivní festiválek, kde rádi hrajeme a přesto, že Iva byla na dovolené, jsme vybrali repertoár jen pro Míru, 2 skladby si s námi zazpívala Aneta Šraitrová a myslím, že vystoupení dopadlo dobře. Opačný případ byl 9. září, kdy nemohl Míra. Sláva dohodil hru na festivalu „U nás doma“ v Nýrově u Letovic. Začal v pátek v kulturáku, ale místní obyvatelé s tím měli problém, dělali jim naschvály a tak se pořadatelé (manželé) rozhodli, že v sobotu, kdy jsme hráli my, přesunou akci do jejich starého domku, který přestavují. Sál byla místnost asi 20 m2, oklepaná omítka, na zemi hlína, v okně místo skla stará matrace, prostě ideální místo na koncert. Ještě že jsme měli svoje ozvučení, jejich slíbené nebylo funkční. Po příjemné zkušenosti z koncertu se Slade a Sweet, kde bylo nejmíň 1000 lidí, tady bylo nejvíc 8 lidí, včetně dvou kytaristů, kteří hráli po nás. Prostě taková charitativní akce, jak prohlásila Iva. Další hra byla opět Veřejná zkouška na letišti Jehnědí pro naše nejbližší fanoušky která proběhla 15. září. Rok 2017 jsme zakončili 20 října, tradičně U Černého orla, jako vždy před výborným publikem.

První hra roku 2018 byla už 9.března v rockovém klubu v Libchavách v „Rokáči u Čerta“. Dobří zvukaři, lidi naladění na stejnou rockovou vlnu, to se hraje samo, dobrá hra. 29. března jsme hráli ve Svitavách v restauraci Sahir, málo místa v rohu sálu, ale bylo plno, každý druhý návštěvník byl muzikant, dobrá hra. Každý rok zahajujeme sezonu U Černého orla, ale teď to byla už třetí hra. Konala se v pátek 20.4. a jako vždy před výborným publikem. Měli jsme hosty, lanškrounskou kapelu ReGen, která večer zahajovala a předvedla kvalitní vlastní rockovou muziku. Potom jsme hráli my, zazpívala si s námi i vnučka Slávy, Aneta Šraitrová a jednu skladbu si zahrála na bicí mladá nadějná bubenice Kristýna Slezáček. Za měsíc 18.5. se opět U Černého orla konal Rockový večer, na kterém se postupně vystřídali kapely Chaoz k.z.r. hrající klasický zemědělský rock, to je show hlavně zpěváka, který vystřídá během koncertu spoustu převleků, zahrál si s nimi i Sláva Šraitr, potom Kredenc Revival, už podle názvu je jasné, že hrají skladby CCR, mimochodem výborně a s nimi jsem hrál na záskok já a tři skladby také Olda Koreček starší, otec klávesáka Kredence a bývalý basák skupiny Gambrinus. Poté jsme nastoupili my a náš zpěvák Míra Hájek nám přichystal pěkné překvapení. Aniž by nám něco řekl, zorganizoval návštěvu zpěváka Jindry Vobořila, který s námi mnoho let zpíval a místní tiskárna HRG mu tady tiskla knihu vzpomínek „Žižkovská opera“ a při té příležitosti tuto návštěvu Míra domluvil. Čili my jsme nastoupili a Míra nikde (zatím běžel pro Jindru do hospody Na sklípku). Když se po dlouhé době objevil, vyhlásil že bude host a ve dveřích se objevil Jindra, tak jsme byli opravdu příjemně překvapeni. Hned si s námi zazpíval Easy Living a během večera ještě víckrát. Také na této hře si zazpívala Aneta a Kristýna Slezacek přidala ke hře na bicí také zpěv Smoke On The Water. 8. června jsme měli Veřejnou zkoušku opět na letišti Jehnědí, jako vždy málo lidí, ale pěkně jsme si zahráli. 27.7. jsme byli pozváni do Lanškrouna do hudebního klubu Forea od kapely ReGen, která křtila CD a tam jsme večer ukončovali. 4. srpna se konal opět už IX. pivní festiválek v Litomyšli na Toulovcově náměstí a jako již tradičně jsme po dobrých kapelách Kredenc a Black Sabbath revival hráli jako poslední, tentokrát skoro do 23 hodin, což dříve nešlo. Dobrá hra pro hodně lidí. 19.10. jsme hráli tradičně podzimní koncert u Černého Orla, který bývá poslední hrou v roce, ale tento rok je vše jinak. Hned druhý den 20.10. jsme byli pozvaní na oslavu narozenin, která proběhla v Lubné v penzionu U Roušarů. Naštěstí nemohla Iva, takže jsme se ve čtyřech vešli na neskutečně malé místo u baru, kdyby jsme ještě měli někde umístit klávesy, byl by to nadlidský výkon. Hra pro málo lidí, ale zkusili jsme si zahrát decentně rockovou muziku. Poslední hra v tomto roce byla 10.11. opět v rockovém klubu v Libchavách, kde jsme v březnu zahajovali tuto sezonu. Opět dobrý zvuk a opět málo lidí, ale hezky jsme si zahráli a rozloučili s už 48. sezonou.

Rok 2019 nezačal právě moc pěkně. Mohli jsme hrát docela zajímavou zábavu, ale nebyli jsme schopni ani na několik termínů najít takový, kdyby mohli všichni, takže hra odpadla. Sláva byl v té době v nějaké krizi a tak se rozhodl pro radikální řešení, totiž že s námi v kapele skončí. Slíbené hry ještě odehraje a dost. Takže naše první hra, opět U Černého orla proběhla v pátek 12.4. Opět jsme si to zvučili sami, návštěva jako vždy dobrá, tak spokojenost. Hned za týden 19.4. jsme hráli ve Svitavách v restauraci Sahir a přestože to byl velikonoční pátek, návštěva dobrá a hra také. Sláva vždy tvrdil, že hudba léčí a teď si to mohl vyzkoušet na sobě, zklidnil se a krizi překonal. Protože začal pracovat a to po celé republice, odpadla tradiční hra na letišti v Jehnědí. 3. srpna jsme hráli opět na pivním festiválku v Litomyšli na Toulovcově náměstí, kde jsme po ZZ Top revival ukončovali kulturní program. V květnu ukončila činnost restaurace U Černého orla a díky nesmyslně vysokému nájmu se nenašel nikdo, kdo by ji provozoval a tak jsme přišli o tradiční místo pro naše koncerty. Kotelna má dlouho dopředu rezervované termíny, tam volno nebylo, tak jsme zkusili trochu riskantní verzi, že se vrátíme na místo, kde jsme v začátcích hráli nejčastěji a to je Žabárna v Nedošíně. Moc se toho tam nezměnilo za těch skoro 50 let, stále mrňavé podium, nebo spíš stupínek, navíc není to přímo ve městě, tak byly obavy kolik přijde lidí. Koncert se konal 9. listopadu a překonal všechna naše očekávání, lidí bylo hodně, přišli naši věrní, navíc bylo dost nových, zvuk byl lepší než U Orla a tak příští hry budou opět na Žabárně.

Rok 2020 je rokem ve kterém chceme oslavit výročí 50 let kapely. Vzhledem k okolnostem s výskytem koronaviru Covid-19 je společenský život na jaře paralizován, odpadla hra 9.4. v restauraci Sahir v SY a plánovaný výroční koncert 17.4. na Žabárně se také neuskutečnil. Po uvolnění omezení jsme si 6. května „zahráli“ na letišti v Jehnědí. Předpověď počasí hlásila celodenní déšť, ale tady nepršelo. Postavili jsme aparaturu a od 18 hodin začali hrát. Po hodině začalo trochu pršet, ale byli jsme v hangáru, takže pohoda. Déšť pozvolna sílil, asi za čtvrt hodiny se změnil na tropický liják a kanalizace přestala stíhat, před hangárem se rychle začal zvětšovat rybník, který si to zamířil i dovnitř. Nejvyšší bod podlahy byl uprostřed, tam se to dostalo během chvíle, pak se to přelilo a po pár minutách jsme měli aparaturu ve vodě. Bylo tam asi 5 cm, takže byla voda i v botách. Stačili jsme zachránit aspoň efekty, ale kabely i bicí zůstaly ve vodě. Pokračovat se nedalo, tak jsme skončili a ještě týden vysoušeli odposlechy a kabely. Další hra byla až 25. července v Litomyšli na Primátorské hrázi, pěkné počasí, dost lidí, pěkně jsme si zahráli. V září přišla druhá vlna koronaviru a opět spoustu omezení. Měli jsme hrát 17. října ve Svinné, to padlo, 24.10. byl druhý termín výročního koncertu na Žabárně, který opět odpadl. Ještě máme poslední možnost ho udělat 19.12., ale vypadá to bledě, prostě rok 2020 stojí za …… Hlavně že jsme zdraví, budeme doufat, že rok 2021 bude lepší.

Poslední termín 19.12. 2020 opět nevyšel a také 4. pokus udělat výroční koncert v dubnu 2021 se nemohl konat. Už to vypadalo, že si nezahrajeme, ale dostali jsme nabídku hrát na svatbě, která proběhla u chaty na Kozlově. Hráli jsme venku, ale počasí bylo dobré, tak se hra vydařila a i hosté, kteří nejsou zrovna vyznavači rocku byli nakonec spokojení. 3.7. se uskutečnila odložená hra ve Svinné na hřišti, pěkně jsme si zahráli. 11.9. byla hra na Primátorské hrázi v Litomyšli, dobré počasí, dost lidí, takže spokojenost. 26.9. jsme se jako kapela zúčastnili nehudebního počinu a to letu balonem. Letěli jsme z Benátek přes Litomyšl, která je z balonu nádherná, směr Kornice a dále na České Heřmanice a Chotěšiny, před kterými jsme tvrdě přistáli na poli. Koš se převrátil a jeli jsme asi 30 metrů po boku, naštěstí jsme se udrželi uvnitř. Po zabalení balonu byl křest nových vzduchoplavců a také jsme zapili to, že jsme přežili. Ale let byl skvělý zážitek, kdo ještě neletěl, vřele doporučuji. 16.10. se konečně konal 4x odložený výroční koncert k 50. výročí založení kapely, který byl opět na Žabárně, dost lidí, pěkná atmosféra. Stihli jsme to jen tak tak, zase se rušily akce.

Rok 2022 začal tak jak skončil minulý, hudební akce se nekonají. V dubnu je už Covid na ústupu a tak ve čtvrtek před velikonocemi 14.4. se konečně uskutečňuje několikrát odkládaný koncert v salonku restaurace Sahir v SY. Účast dobrá, po půl roce nečinnosti jsme hráli s chutí a také ohlas byl dobrý. 7.5. se konal pravidelný jarní koncert na Žabárně v Nedošíně, bylo deštivo a slabá propagace se promítla do slabší návštěvnosti. Přesto jsme si přehráli skoro celý repertoár a užili si to. Další hra byla až 6. srpna kdy jsme uzavírali hudební blok na Pivním festiválku na Toulovcově náměstí v Litomyšli. Pěkné počasí, hodně lidí, skutečně povedená akce kde se výborně hraje. Hned za 14 dní 20.8. jsme hráli na Primátorské hrázi v Litomyšli, to byl přesný opak. Když vyjde počasí, je hraní na hrázi parádní akce. Tentokrát nevyšlo, dost pršelo a i když jsme se přesunuli do vnitřních prostor (uvnitř je dobrá akustika a tím i dobrý zvuk), tak jsme hráli jen pro naše nejvěrnější fanoušky, jinak to byla dobrá hra. 28.9. jsme hráli na Food festivalu v Chocni, hrálo se venku, bylo po dešti  a docela zima, lidí už moc nezůstalo, ale byl dobrý zvuk a tak se hrálo dobře. Další hraní 14.10. nebylo plánované, ale protože zemřel náš kamarád Jarda Staněk, rozhodli jsme se mu zahrát na pohřební hostině U Medvěda, kde v komorním prostředí jen na minimální aparaturu odehráli asi 25 skladeb. Myslím, že se to vydařilo a ohlas byl příznivý. Poslední hra roku 2022 byla 22.10. opět na Žabárně, tantokrát s dobrou účastí i zvukem.

Rok 2023 jsme jako už tradičně začali na Žabárně v sobotu 22.4. s dobrou účastí. Další hra byla v Panském domě v Chocni 28.4. při narozeninové oslavě sedmdesátin. Výborný zvuk, zazpíval si s námi muzikálový zpěvák Jaromír Adamec, který to úžasně rozjel, takže to byla výborná hra. Další byla 27.5. ve Svitavách v Sahiru, ten den bylo ve městě hodně akcí, tak účast byla slabá, ale publikum bylo skvělé, dobře jsme si zahráli. 26.8. jsme hráli na Primátorské hrázi v Litomyšli, dobrá hra, ale asi ve 23 hodin začalo pršet a tak jsme museli skončit dřív a balili v dešti. To na další akci, kterou byl 9.9. Fish Fest za Sokolovnou v Litomyšli bylo nádherně a pěkně jsme si zahráli. Další narozeniny jsme hráli ve Sklenném 23.9., také dobrá hra. Rok 2023 jsme ukončili opět na Žabárně s dobrou účastí.

Aktualizováno 26.2.2024.